Ve světle posledních událostí a akciových propadů se pokusím nastínit to, jak se zachovat (alespoň z ekonomického pohledu) v reakci na aktuální dění kolem této nemoci.
Z ekonomického pohledu nás především zajímá chování lidí/vlád. Přirovnání můžeme provést na chřipce, která má mírnější průběh nemoci avšak z pohledu šíření a dopadů je velmi podobná koronaviru COVID-19 (jak je tento koronavirus označován). Epidemie chřipky nás zpravidla zastihne každý rok a chování lidí je při ní poměrně klidné. Výhodou je že se lidé mohou nechat očkovat (v ČR se očkuje přibližně 5 % populace). Kromě základních opatření (mytí rukou) se lidé zpravidla nějak nechrání a ani danou nemoc neřeší (hlavně média). Dopad na ekonomiku je tedy velmi omezený a záleží opravdu pouze na tom kolik lidí dané nemoci podlehne. V případě vyšší úmrtnosti je negativní efekt vyšší a naopak.
Oproti tomu aktuální situace kolem koronaviru je jiná, dochází k uzavírání firem, měst a i hranic. Dopad do ekonomiky se tedy projevuje dvojím způsobem. Ten druhý negativní je právě v oněch uzavírkách. Lidé následně odkládají nákupy, necestují a v některých případech nechodí do práce. Nás zajímá především tento dopad na světovou a českou ekonomiku.
Ve světle posledních událostí dochází k tomu, že celosvětový růst zpomalí o 0,2 až 0,4 %. Pro nejčernější scénář využila Světová banka odhady ekonomů Fan, Jamison a Summers. Ti ve své analýze předpokládají ztrátu 0,7 % celosvětového produktu. V tomto případě by muselo dojít k úmrtí přibližně 700 tisíc lidí, což by při aktuální smrtnosti znamenalo přibližně 30 milionů lidí nakažených tímto virem. Pro česko však onen pokles vychází lépe a hrubý domácí produkt by se snížil “pouze” o 0,4 %. Pro srovnání v Asii by došlo k 2% snížení hrubého produktu. Například virus SARS v minulosti způsobil zpomalení celosvětové ekonomiky o 0,1 % a nepotvrdil se negativní scénář z nejhoršího měsíce epidemie.
Akciové trhy v současné době trápí především panika a ony uzavírky. To se projevilo výrazným výprodejem na akciových trzích. Nejedná se však o novou záležitost. Trhy pravidelně procházejí výprodejovým obdobím již od svého založení. Jedna z velkých nemocí, která se negativně zapsala do akciového trhu, byla Španělská chřipka. Její průběh byl však úplně jiný a lidstvo, respektive Evropa byla v poválečném éře, která negativní efekt nemoci umocnila. Vraťme se však k aktuální nemoci. Momentálně se nacházíme v téměř nejhorším okamžiku, kdy dochází k zákazu vstupu do jiných států. Zavírají se školy, kolabuje cestovní ruch. Pomalu se začíná naplňovat nejhorší scénář, který v uzavírání čehokoli může být. Pro investory však jde o poměrně pozitivní zprávu. Další negativní zprávy mohou přijít již především s informací o prodloužení oněch uzavírek. Mezitím si však trh dokáže vyhodnotit danou situaci, spočítá reálné důsledky a odezní chaotické chování. Možná tak pro trhy 12. 3. 2020, byl jeden z nejhorších dnů v tomto století a žádný podobně dramatický jednodenní pokles už na trhy v souvislosti s koronavirem nedorazí. Můžu se plést, ale jak pravil Winston Churchill „Pokud procházíte peklem, nezastavujte se„.
Nezapomínejme na Čínu, která nám ukázala, že z koronaviru se lze i přes určitá omezení poměrně rychle oklepat. Plusem je, že se nákaza šíří postupně a i když dojde k ochromení jedné ekonomiky, tak další již může začít pozvolna fungovat. Ještě před měsícem nenáviděná globalizace se nakonec zase změní ve výhodu a americké i evropské firmy mohou nastartovat výrobu na asijských trzích. Pro globální hráče, na které v akciových portfoliích sázíme, následně tento efekt nemusí být tak výrazný jak se může zdát při pohledu na aktuální situaci v ČR.
Pro nás v současné době nedává smysl vystupovat z pozic a naopak využít propad akciového trhu, který zlevnil o přibližně jednu čtvrtinu, k levným nákupům. Doba drahých akcií již konečně končí. I když pro některé firmy bude znamenat současný stav výrazný problém (cestovní ruch, lidé omezují cestování), tak pro některé naopak znamená příležitost (zábavní průmysl, nudící se lidi u televizních obrazovek). Globální firmy však nepřestávají existovat a naopak mají již praktický příslib od vlád, že jim podají pomocnou ruku, pokud budou potřebovat.
Autorem je analytik Ondřej Tollinger